4. září 2014

Dnes a předevčírem jsem se pokusil o nový způsob, jak se učit jazyky. Není pro mě úplně nový, ale liší se od způsobu, kterým jsem se normálně v jednom dni učil jazyky. Nedávno jsem se díval na video, ve kterém mluvil italský polyglot Luca Lampariello o jeho učení a doporučil, aby studenti trávili mnoho času ze dne (dokonce i celý den) s jedným jazykem místo mnoha. Zvykal jsem si dosud pracovat na několika jazycích denně, abych z nich mnoho nezapomněl nebo necítil, že jsem se jim dlouho nevěnoval. (Také se ujišťuji, že nespěchu z jedného jazyka k druhému a obvykle trávím víc čas s jedným, než s druhými.  <em>Tady jsem neporozumněl významu.</em>) Ale předevčírem jsem udělal, co radí Luca, a učil jsem se jenom italsky. Celý den (při učení) jsem dělal jazykové cvičení a poslouchal italský rozhlas, a mimoto jsem mluvil na chvíli italsky přes Skype. Dnes jsem se zatím také učil jenom česky; pracoval jsem na seznamu nových slov a přečetl jsem smutný článek o zříceném mostu ve Vilémově, který jsem také přeložil do angličtiny. Potom jsem poslouchal českou rozhlasovou reportáž o Ukrajině a summitu NATO (které jsem stěží rozuměl!) a konečně píšu tenhle zápis. Pracuju rád s několika jazyky denně, ale věřím, že mi to snad trochu málo občas pomůže. Co děláte Vy, co se učíte více jazyků? Učíte se jich více nebo jen jeden za den?

Koupila jsi zvířátka?

Manžel se vrátil ze služební cesty a viděl, jak na podlaze kuchyně leží jeden talíř s rýží a jedna mísa vody, které vypadají jako jídlo pro domácí mazlíčky. Zeptal se manželky vzrušeně: "Přece se bojíš zvířátek!? Tak jaká zvířátka jsi koupila?"
Manželka mu vysvětluje s nuceným úsměvem: "V našem domě žijí myši, ale ty jsi nebyl doma, já nemám odvahu je chytit, a bojím se, že ony by rozkousaly věci v domě, proto je musím držet nakrmené."

 

Chyba

Stylisticky vhodnější

 

Přepsáno se stylistickými úpravami:

Manžel se vrátí ze služební cesty a vidí, jak na podlaze kuchyně leží talíř s rýží a miska s vodou, jako by byly připravené pro domácí mazlíčky. Ptá se proto manželky překvapeně: "Ty se ale přece zvířátek bojíš, ne? Jaké sis koupila?"

Manželka mu odpoví s nuceným úsměvem: "V našem domě žijí myši, ale ty jsi nebyl doma, já nemám odvahu je chytit, a bojím se, že by mi tu rozkousaly věci. Tak je radši udržuji nakrmené."

 

Anekdotický příběh o botě

Byl jeden mladý muž, který často pracoval do půlnoci a vracel se do svého bytu unavený. Když přišel domů, vždycky si zul jednu botu a bác, hodil ji na podlahu, pak druhou botu a zase bác, hodil na podlahu. Dole pod ním žil dědeček, který špatně spal. Často ho mladík probudil hlukem házení bot na podlahu. Jednoho dne už dědeček nemohl vydržet, když byl zase probuzen tím mladým mužem, vystoupal nahoru a zaklepal na dveře. Mladý muž slyšel klepání a otevřel dveře.
"Mládenče, prosím tě," prosil dědeček, "špatně spím a nemohu vydržet ten hluk házení bot na podlahu. Pokaždé, když se kvůli tomu hluku probudím, nemohu už usnout. Až si budeš příště zouvat boty, mohl bys je pokládat na podlahu potichu?"
Mladý muž slibil, že bude opatrnější.
Příští den o půlnoci se mladý muž jako obvykle vrátil unavený, zul jednou botu a bác, hodil ji na podlahu. Náhle si vzpomenul na slova dědečka, proto když si zul druhou botu, položil ji na podlahu opatrně a šel spát.
Když mladý muž usínal, někdo zaklepal na dveře. Mladý muž vstal s nechutí, otevřel dveře a dědeček stál venku.
"Mládenče, prosím tě," prosil dědeček, "hoď tu druhou botu také na podlahu. Dlouho jsem čekal, ale druhý náraz se neozývá, a já prostě nemám tu odvahu jít spát!"

 

Chyba

Stylisticky lepší možnost

Ahoj!

Ahoj!
Jmenuji se Jana. Studuji němčinu* (bakalářské studium). Zajímám se o cizí jazyky, psychologii a fotografování.
Jsem z Polska. Učím se česky, protože tento jazyk se mi líbí, a příjemně zní.
Čau!

 

* němčina = německý jazyk

Proč bych se chtěl vrátit do Prahy

Toto je příběh o tom, jak jsem přišel do Prahy. V červnu roku dva tisíce dvanáct jsem se připojil ke studijní skupině, která mě učlila o holocaustu. Program byl zahájen ve Spojených státech, v Holocaust Muzeum ve Washingtonu, DC, studovali jsme tam tři dny. Pak jsme šli jeli (inadequate, "šli" is past tense of "jít" (to march)) do New Yorku, kde jsme navštívili muzeum, které sponzorovalo ("sponzorovaný" is an adjective) program. Pak jsme šli jeli do Krakova, abychom se dozvěděli o polské a židovské kultuře. Hlavním důvodem k návštěvě Polska bylo vidět tábory v Osvětimi. Strávili jsme tři dny mezi Auschwitz I a Auschwitz II-Birkenau. Program bylo velmi obtížný citově i akademicky. Když skončil program, jel jsem se přes noc vlakem do Prahy. Moje přítelkyně studovala v létě v Praze kriminologii. Zůstal jsem s ní tři dny a prozkoumal město. Viděli jsme balet na Staroměstském náměstí, jedli jsme (it would be better to say "měli jsme večeři" or "dali jsme si večeři" but this is possible as well) večeři U Fleků, a navštívili jsme muzea. Užíval jsem si město tak moc, chci tam jít  jet znovu.

 

There is a huge difference between "Jít" and "Jet".

 

Jít (to march, to walk, to go (typically short distance))

Present

Já: jdu / My: jdeme

Ty: jdeš / Vy: jdete

On ona ono: jde / Oni: jdou

 

Past

Já: šel jsem My: šli jsme

Ty: šel jsi Vy: šli jste

On ona ono: šel / šla / šlo Oni: šli

 

Jet (to ride, to drive, to go (typically long distance))

Present

Já: jedu My: jedeme

Ty: jedeš Vy: jedete

On ona ono: jede Oni: jedou

 

Past

Já: jel jsem My: jeli jsme

Ty: jel jsi Vy: jeli jste

On ona ono: jel / jela / jelo Oni: jeli

 

 

Challenging story and very good translation. And the blend of ballet and Old Town Square sounds very interesting.