Svátky a tradice Tradice jsou důležité, protože posilují vztahy v rodině, učí nás historii a dělají náš žívot zajímavější. Každý člověk má dobré vzpomínky z dětství: pečení vanilkových cukroví s babičkou na Vánoce, grilovaní párků vedle domů na jaře nebo ozdobění dýní na Halloween. A to jsou tradice, které dělají nás št'astnějsími. Já taky mám takové vzpomínky. Kdýž jsem býla mála, ráda jsem strojila vánoční stromeček, chodila jsem od dómu k dómu s kamarady a spívala písničky před Vánocemi, dívala jsem se na pálení figury Maslenice a kreslila jsem vajíčka o Velikonocich. Ted' už neoslavuju tak hodně svatků — jenom Nový rok, a k tomu jenom minulý rok jsem ozdobila stromeček poprvé za 10 let, protože jsem začala chodit s přítelem a předtím jsem žila sama. V Rusku za 100 let tradice moc změnili kvůlí několikanásobné směně režimu. Dneska máme mix křesťanských, staroslověnských pohanských a komunistických svátků a tradice. Napřiklad, Vánoce a Velikonoce (které byly zakazany v době komunismu), Maslenice (pohanský svátek) a Den Mužu, který od roku 1922 slavíme při příležitosti výročí vzniku Rudé armády (nelíbí se mi vůbec ta tradice). Avšak, mýslím, že nekteré tradice měly by se dodržovat, aby naši dětí měli dobré vzpominky z dětstvi. A to jsou tradice, o kterých jsem psála na začatku — Vánoce, Velikonice a tak dal. To jsou tradice, které spojují rodinu, povídá nám něco o životě naších předchůdců a nemájí níc společného z politikou. Líbí se mi, že v Česku máte hodně takových svátků a to je škoda, že komunism zničil hodně dobrých tradice v Rusku.