20 srpna – Neúspěšní cestovatelié
– Olgo, už sis sbalila všechny věci na cestu? – Sbalila jsem si všechno včera, ale
nemůžu/nemohu(není špatně) nalézt svůj hřeben. Před chvílí jsem se česala, a nevím, kam jsem ho položila...
O, Tady je! Položila jsem ho do chladničky, když jsem vytahovala jí
idlo
k/na snídani! O čem
cěm jsem
přemýšlelamyslila? Pravděpodobně jsem se učesala a spěchala jsem se najíst.
– Pane, kde jsou vaše dokumenty? – O, omluvám se, pane
pasový úředníku(to by Čech nepoužil), byl jsem tak nadšený, že se koná konference v Itálii.
Navíc jsem nikdy – nikdy jsem nebyl v cizině.
a– že jsem P
pořád
jsem přemís
ťtoval moje dokumenty z místa na místo, až
Konečně jsem je položil do
v kapsy
u u kabátu, a potom jsem si vzal
se rozhodl vzít s sebou jiný kabát!
– Haló, Štěpáne, kde jsi?
– Haló, Josefe, sedím v dopravní zácpě na dálniční
poplatku na cestě k Tennessee.
– Tenessee? Pro
č co jedeš do Tennessee?
– Chtěl jsem se podívat na zatmění slunce
, a v Tennessee
ono bude úplné. Ale
Bohužel Ale nejspíš mnoho lidí mělo
i stejný
takový nápad. Na
poplatku je tolik aut, že
nemůžu/nemohu nikam jet. Někteří lidé vyšli z aut a pokusili se mít piknik na krajnici, ale je moc horko
, a také je m
onoho komárů. Nejhorší je, že je zataženo. Nemůžu/
nemohu vidět slunce, prostě se postupně stmívá, ale tady nebude úplné zatmění. A co ty děláš?
– Já sedím doma. Venku je také horko. Zapnul jsem klimatizaci, piji čaj a dívám se na zatmění slunce. U nás je slunečno, a všechno je dobře vidětelné
vidno(vidno už se používá pouze v knížkách).