Moje čeština Studuju češtinu jako hlavni obor v Koreji. Vybrala jsem si ji, jelikož jsem chtěla studovat nějaký exotický jayzk. Ale bohužel jsem si tehdy vůbec neuvědomila, že bude ona takhle těšká. Ona je prostě uplně jiný jazyk než korejština. Do kdy, než jsem přijela do Česka, bylo všechno v pohodě, protožě mi v Koreji nic nebylo za problem ve studiu. Ale ta skutečná čeština byla fakt těšká. Prvni semestr jsem se ji učila v Oloumoci, a ten kruz tam byla makačka.... Často jsem vahala, jestli se ji už musím vzdát, jelikož už neproduktuju žádný výkon. Ale jsem jen tak tak pokračovala, a před několika měsíců jsem získala B2 z češtiny : nejvyšší úroven češtiny je C1, a mají A0, A1, A2, B1, B2, C1. Ale stále jsem si neuvědomila, jak se zlepšila má čeština. Byla jsem na sebe zklamaná.... A den, kdy se vratím domů, přicházel. Sbalia jsem si všechny učebnice, čím jsem se dosud učila češtinu, abych ty mohla ještě jedno studovat v Koreji. Byla jsem najedno zvědavá, co jsem se učila, kdýž jsem sem poprvé přijela. Chvílku jsem pročetla ty učebnice a pak jsem si konečně uvědomila..... Že ty učebnice jsou už mnohem lehké než moje schopnost češtiny, a proto ty můžu vyhodit do koše!!!!!!!! Jsem ráda, že jsem se zlepšila, ale stale budu pokračovat učení. (: